Na kraji velikého lesa stála malá dřevěná chaloupka. Bydlel v ní hodný tatínek dřevorubec se svými dvěma dětmi — Jeníčkem a Mařenkou. Byli chudí a často neměli co jíst. Jednoho rána tatínek smutně řekl: „Děti, musíte jít do lesa nasbírat jahůdky a houby, abychom měli co k večeři.“ Jeníček vzal Mařenku za ruku a vydali se do lesa. Slunce svítilo mezi korunami stromů a ptáčci vesele zpívali. Děti sbíraly jahůdky do košíčku a hříbky do kapsy. Ale les byl velikánský a všechny stromy vypadaly stejně. „Mařenko, víš kudy zpátky?“ zeptal se Jeníček. Mařenka se rozhlédla, zavrtěla hlavou a v očích se jí zaleskly slzičky. Ztratili se!